Do cíle Dakaru i s pomocí Nanotechu.

„Někdy se dějí zázraky, ale potřebujete k tomu správné materiály“ konstatoval Ondřej Klymčiw v cíli Dakaru, když hodnotil pomoc Nanotechu, aby dojel se Škodou 130 LR až do cíle i prakticky bez oleje.

Letošní 46. ročník Rally Dakar se už po páté jel v Saúdské Arábii. A jak se shodují všichni účastníci, tentokrát pořadatelé z Amaury Sport Organisation (ACO) připravili nejnáročnější soutěž, jaká se dosud na Arabském poloostrově dosud jela. Obtížností zdaleka překonala i předchozí ročníky v Latinské Americe. Pro účastníky byla soutěž o to obtížnější, že její součástí byla i dvoudenní etapa s limitovaným časem na servis bez možnosti využít pomoc týmu.

O to víc vyniknou historické výsledky účastníků z České republiky. Za těmito úspěchy se skrývá i vynikající práce českých techniků v jejich týmech a jejich partnerů v českých firmách. Tvrdým testem, dlouhým 7900 km v extrémních podmínkách, z toho bylo 4600 km měřených úseků v dunách i po kamení, si při letošním Dakaru prošly také unikátní maziva chránící kluzné povrchy na molekulární úrovni vyvíjená v České republice společností Nanotech-Europe. Maziva Nanotech prokazují vynikající efektivitu s výrazným snížením opotřebení, čímž snižují spotřebu a současně zvyšují výkon při významném prodloužení životnosti klíčových komponentů.

Přednosti produktů Nanotech už v minulosti vyzkoušel pravidelný účastník Rally Dakar roudnický tým Buggyra Racing. Opět v letošním roce společnost Nanotech-Europe jako jediný servisní tým zabývající se tribotechnologiemi a ochranou extrémně namáhaných dílů poskytovala své služby přímo v dějišti soutěže. Pokračovala už čtvrtým rokem v partnerství s týmem Buggyra ZM Racing a týmem Ondřeje Klymčiwa. Tentokrát ale přímo v Saúdské Arábii spolupracovala i s dalšími závodními týmy, mj. MGR Ervina Krajčoviče, Liborem Podmolem a Valtr Racing Team.

„Po návratu z Dakaru, musím konstatovat, že naše vytrvalá práce přinesla zasloužené výsledky. Odjížděli jsme s dohodnutou spoluprací pro tři týmy a vraceli jsme se se spoluprací pro pět závodních organizací. Získali jsme při tom spoustu hmatatelných dat a poznatků. Dle vyjádření našich partnerů jsme jim skutečně pomohli, v některých případech asi dost zásadně,“ konstatoval CEO Nanotechu Milan Štelcl, pro něhož se Dakar stal přímo srdeční záležitostí. A dál pokračoval.  „Nejvíc práce jsme měli u Buggyry. Použili jsme Nanotech do motoru a dále jsme pracovali na podvozkových částech nového Reva T1+ kde jsme mimo jiné díly připravovali na další závody po Dakaru. U všech Tatrovek včetně nové EVO3 jsme denně hlídali kvalitu olejů a v případě potřeby prováděli změny v aplikacích  Nanotech.“

„Pro nás je vyznamenání, že všechny stroje, které používaly Nanotech a naše služby, dojely do cíle.“

Spolujezdec v kamionu Iveco Michala Valtra Jaroslav Miškoci popsal svou zkušenost s Nanotechem: „Naše zkušenost s Nanotechem byla úžasná. Tři dny jsme zápasili s velkou vůlí v ložiskách. Z reduktoru v pravém předním náboji, kde je objem náplně 0,8 l, nám na jedné straně přes těsnění vytekl olej během 400 km. Proto jsme požádali Nanotech o pomoc. Dolili jsme Nanotech smíchaný s naším olejem do reduktoru, ale po ujetí dalších 250 km do bivaku nám opět chyběla část náplně. Díky Nanotechu  jsme byli schopni s náplní pouze 0,2 l mazat celé reduktorové soukolí a když jsme si měřili teploty na obou nábojích, tak teploty v obou nábojích byly prakticky stejné, dokonce v náboji, ze kterého olej nevytékal, byla trochu vyšší, takže velmi děkujeme, protože na ozubených kolech není patrné vůbec žádné opotřebení a jedeme dál.“

Ondřej Klymčiw v kategorii Classic s vozem Škoda 130 LR při loučení během svého desátého Dakaru dlouho bojoval o vítězství, ale také svou účastí pomáhal získávat peníze pro Centrum Paraple. „Mimo kvalitního oleje používáme přísadu Nanotech, a to jak do motoru, tak do převodovky. V maratónské etapě jsme měli velký problém se špatnými pístními kroužky na druhém válci, takže motor spotřeboval na 200 km 15 l oleje. Po první části etapy jsem dojížděl bez tlaku oleje, takže si myslím, že motor přežil jen díky Nanotechu a dovezl nás nejen do konce prvního dne maratónské etapy, ale i druhý den do jejího cíle i s tou obrovskou spotřebou oleje. Prostě někdy se zázraky dějí a někdy je potřeba věřit, ale i mít k tomu k dispozici správné materiály.

Celkově se nám letos dařilo. a po osmi dnech jsme byli první. Soupeři na výkon škodovky reagovali protesty a peticemi za naše vyloučení, což nás samozřejmě mrzelo, protože jsme se nedopustili žádného nesportovního chování. Pak se nalomil jeden kabel k palivovému čerpadlu a dva dny nám trvalo, než jsme to našli, protože tu nebyl čas na zkoušení - zkoušet se dalo jen na závodní trati, kde vše 300 kilometrů fungovalo a pak 5 kilometrů zase ne. Desátý Dakar mi sice nevyšel, ale celkově jsem spokojen, protože se na Centrum Paraple vybralo spousta peněz, za což všem moc děkuji, protože to je to nejdůležitější.“

Libor Podmol získal titul mistra světa ve freestyle motocrossu a patřil k pravidelným účastníkům X-Games. Od roku 2021 se jako první jezdec této kategorie zúčastnil i Rally Dakar, kam se pravidelně vrací. Letošní ročník pro něj ale vůbec nebyl jednoduchý, takže pro něj největší odměnou bylo, že přes všechny problémy dojel do cíle. „Olej jsem měnil každý druhý den a při každé výměně oleje přidávám Nanotech. V polovině soutěže jsem měl problém s převodovkou, takže Nanotech mi pomáhal, aby vydržela co nejdéle. I když jsem ztratil druhý rychlostní stupeň, tak to motor díky Nanotechu dokázal zvládnout.

Jsem rád, že jedu domů ve zdraví. Dojel jsem do cíle a dostal jsem přímo od prince cenu za odvahu, protože jsem se nechal sešít přímo na trati. Dakar byl zážitek – první dva dny jsem se rozkoukával a třetí den, když jsem si řekl, že začnu závodit, jsem trefil kámen a dopadl jsem hlavou přímo na něj. Byl jsem otřesený a myslel jsem, že to tím pro mě končí. Kluci mi zavolali helikoptéru, ale byl jsem při smyslech, takže jsem se tam nechal zašít rovnou mezi kameny. Ptali se mě, jestli budu chtít pokračovat a já jsem řekl ano, takže mi nemohli dát žádné „oblbováky“. Pak to byly tři dny jízdy s jedním okem, protože mi to tak nateklo, že jsem na to druhé neviděl. Pak jsem měl ještě další den další velký pád. Ve druhé polovině soutěže už jsem začal vidět a říkal jsem si, že už to bude fajn. Jeli jsme do dun na čtyřiadvacetihodinovku, jenže mi odešlo čidlo na chladiči a motorka se začala přehřívat. Takže jsem musel zastavovat v dunách a motorku rozebrat. Hledal jsem díru v chladiči, ale nebyla tam. Do bivaku jsem nakonec dojížděl 15 kilometrů v dunách v úplné tmě, což bylo úplně šílené. A vyjma jednoho relativně klidného dne jsem měl pořád spoustu práce na motorce a kvůli tomu i nedostatek spánku. Takže to bylo náročné, ale jsem rád, že jsem v cíli a že jsme to zvládli.“

Vladimír Rybecký

www.autoweek.cz