Češi patří mezi národy, které milují dovolenou po vlastní ose – autem. Každé léto tak na silnicích míří k moři či horám kolony českých aut, jejich posádky jsou vybavené řízky a dobrou náladou. Podle statistik vyráží na dovolenou autem více než polovina Čechů (55 %). Co ale rozhoduje o tom, kam se nakonec autem vydají? Je to cena, vzdálenost, nebo třeba počasí v cíli? Pojďme se podívat na hlavní kritéria, která Češi při výběru destinace pro dovolenou autem zvažují, a jak se jejich preference v posledních letech mění.

Cena dovolené rozhoduje

Rodinný rozpočet je při plánování dovolené zásadní faktor. Češi jsou známí tím, že hledají výhodné nabídky a slevy (ostatně vysoká inflace v posledních letech to ještě umocnila. Do celkové ceny dovolené se promítá ubytování, strava, pohonné hmoty, dálniční poplatky i další výdaje na místě. Není tedy divu, že cenová dostupnost destinace často rozhodne – někdy i nad atraktivitou místa.

Rozdíly v cenové hladině mezi zeměmi jsou značné. Například Slovensko, dříve oblíbené pro nízké ceny a blízký jazyk, po zavedení eura zdražilo natolik, že se tamní ceny poprvé dostaly nad úroveň českých a zájem českých turistů o dovolenou na Slovensku klesl na historické minimum. Podobný osud nyní potkal i milované Chorvatsko – přechod na euro v roce 2023 a skokové zdražení překvapily mnoho turistů (porce zmrzliny stála v přepočtu i 90 Kč) a tato tradiční destinace rázem vypadla z žebříčku nejpopulárnějších míst pro léto 2024. Není divu, že se Češi začali poohlížet jinde.

Naopak některé země jsou pro nás relativně levné. Za tisícikorunu si český turista může v Bulharsku či Maďarsku pořídit třeba o třetinu více než doma – v takových zemích si tedy může připadat tak trochu jako boháč. I to je důvod, proč jsou cenově dostupné destinace (Bulharsko, Maďarsko, nově třeba i Albánie) v kurzu. Celkově platí, že Češi pečlivě sledují poměr co dostanu za své peníze – pokud je dovolená v určité zemi příliš drahá, zájem opadá a hledá se levnější alternativa.

Vzdálenost a délka cesty

Kolik hodin za volantem jsme ochotni obětovat cestou na dovolenou? I to hraje velkou roli. Mnoho Čechů zvažuje, zda se jim vyplatí jet například 800 km k moři, nebo raději zvolit bližší cíl. Obecně platí, že destinace dosažitelné během jednoho dne jízdy (řekněme do cca 8–10 hodin) jsou vnímány jako dostupné maximum – typicky chorvatské pobřeží či severní Itálie. Cokoli výrazně dál (např. Španělsko autem přes celou Evropu) už většinu odradí a zvolí raději leteckou dopravu či jinou destinaci blíž.

Nejde ale jen o kilometry – důležitý je čas a pohodlí na cestě. Průzkumy ukazují, že pro Čechy je hlavním kritériem při volbě dopravy právě pohodlí (zmínilo ho 56 % respondentů) a až poté cena (29 %).  Delší cestu si tak dovolí spíše ti, kteří jsou ochotni jet přes noc, střídat se v řízení nebo udělat po cestě zastávku s přenocováním. Rodiny s malými dětmi často volí raději bližší destinace – několikahodinové “už tam budem?” z dětských sedaček dokáže z dovolené ukrojit kus radosti.

Palivo a poplatky s vzdáleností pochopitelně rostou – čím dál jedete, tím více zaplatíte za benzín či naftu a mýtné. To se musí připočítat k celkové ceně dovolené. Proto Češi často zvažují kompromis mezi vzdáleností a cenou: dojet co nejdál za teplem, ale stále v rozumných mezích. Výsledkem bývají populární destinace „na hraně dojezdu“, jako je právě Jadran, Toskánsko nebo třeba jih Francie (kde už ale mnozí raději volí letadlo).

Infrastruktura a kvalita silnic v cíli

Stav a kvalita silnic, dálnic a obecně infrastruktura v cílové zemi mohou cestovatele buď nalákat, nebo odradit. Kdo by chtěl trávit dovolenou drncáním po rozbitých cestách, nebo bloudit regionem bez benzínky či odpočívadla? Češi proto při výběru destinace autem často zjišťují i praktické informace: Jak se tam pojede? Jsou tam dálnice, kvalitní silnice?

Evropa naštěstí nabízí vesměs dobré podmínky pro cestování autem. Oblíbené destinace jako Rakousko či Itálie mají rozsáhlou síť dálnic – Rakousko je proslulé ukázkově udržovanými dálnicemi a častými odpočívadly. I cesta tak může být pohodlná a rychlá (byť zpoplatněná – nezapomeňte na dálniční známky či mýto). Naproti tomu některé balkánské země měly v minulosti horší silnice, což odrazovalo od cest autem; dnes se ale situace zlepšuje (například Chorvatsko dostavělo páteřní dálnici až k moři a i Srbsko či Maďarsko mají nové úseky dálnic), takže obavy z infrastruktury postupně mizí.

Zejména horské oblasti mohou představovat výzvu – úzké klikaté silničky v Alpách nebo Karpatech jsou malebné, ale dají zabrat řidičovým nervům i brzdám. I tady však pomáhá dobrá infrastruktura: třeba italské horské průsmyky nebo slovinské cesty do Julských Alp bývají dobře značené a udržované. Celkově Češi kvalitu silnic a služeb v cílové zemi nepodceňují – destinace se špatnou pověstí v tomto směru to mají u nás těžší.

Dostupnost služeb a zázemí v destinaci

Nejedeme přece jen “někam do divočiny” – typický český turista autem hledí i na to, jaké zázemí ho v cíli čeká. Sem patří řada otázek: Bude kde zaparkovat? Jsou tam obchody a restaurace? Co turistické atrakce, kulturní vyžití, koupaliště nebo třeba nemocnice, kdyby něco? Dostupnost těchto služeb dokáže dovolenou výrazně ovlivnit.

Například parkování je velké téma hlavně ve městech. Mnoho lidí volí ubytování s vlastním parkovištěm nebo garáží, aby nemuseli řešit, kam bezpečně odstavit auto. V turistických centrech (zejména v italských či francouzských historických městech) bývá parkování drahé nebo omezené – i to je faktor, který cestovatelé zvažují předem. Někdo proto raději bydlí na okraji města či v menší obci a do památkového centra dojede hromadnou dopravou či pěšky.

Důležitá je také dostupnost služeb pro motoristy. Například dostatek čerpacích stanic – zejména při cestě na delší trasy chtějí mít Češi jistotu, že natankují kdykoli potřebují. Moderní navigační aplikace to sice usnadňují, ale nikdo nechce zůstat s prázdnou nádrží uprostřed ničeho. Roli hraje i dostupnost servisů, obchodů s autodíly apod., byť jen pro klid duše.

V neposlední řadě sem spadá i turistické zázemí destinace: pokud jedu na nové místo, zajímá mě, jestli tam budou restaurace s místní kuchyní, obchody s potravinami (pokud si chci vařit sám), zdravotnické zabezpečení, bankomaty… Rodiny s dětmi ocení třeba i dětská hřiště, aquaparky nebo zoo v okolí. To vše dohromady vytváří celkový komfort dovolené. Není náhodou, že destinace jako Chorvatsko či Itálie dlouhodobě bodují – nabízejí nejen moře a památky, ale i kompletní turistický servis (často i v češtině či slovenštině). Podobně Rakousko láká špičkovým zázemím pro sportovce i rodiny v letních střediscích v Alpách. Češi si zkrátka rádi vybírají místa, kde vědí, že se o ně dobře postarají a nic podstatného jim nebude chybět.

Bezpečnost a jazyková bariéra

Cestování autem po Evropě je obecně bezpečné a Češi ho tak i vnímají – podle průzkumu uvádí bezpečnost jako hlavní kritérium výběru. Přesto při výběru cíle hraje roli pocit bezpečí: ať už jde o bezpečnost silničního provozu, nebo celkovou situaci v zemi. Někteří řidiči mohou mít obavy z rušné dopravy ve velkých městech (např. proslulý římský chaos na křižovatkách), jiní řeší kriminalitu (např. vykrádání aut na odpočívadlech). Takové obavy ale lze eliminovat dobrou přípravou – cennosti nenechávat na očích, vybírat ověřená parkoviště a dodržovat předpisy jako doma. Podstatné je, že většina evropských destinací je z hlediska kriminality i zdravotnictví na dobré úrovni, takže se Češi nebojí vyrazit ani s rodinou.

S pojmem bezpečí souvisí i jazyková bariéra. Starší generace mívala v oblibě Slovensko i proto, že odpadl problém s dorozuměním. Dnes už se však mladší cestovatelé poměrně dobře domluví anglicky a nezaleknou se ani destinací, kde se česky nedomluví. Navíc v populárních místech často narazíte na česky mluvící personál – ať už v hotelu v Chorvatsku, nebo třeba v rakouském penzionu, který vede český majitel. Samozřejmě, úplně bez znalosti jazyka to není ono: leckdo zažil dovolenou, kde si připadal bezradně, protože nerozuměl ani nápisům. Proto jazyk zůstává jedním z kritérií – kdo si nevěří v cizině, volí raději Slovensko nebo třeba polské Tatry (polština je nám přeci jen blízká). Jiní se naopak v učení základních frází baví a láká je zkusit se domluvit rukama nohama. Důležité je, aby se turista v cíli cítil v pohodě a vítán – pak nevadí ani menší jazykové obtíže.

Tip na závěr: Bezpečnost a pohodlí na dovolené souvisí i s přípravou vozu. Svůj automobil si před odjezdem nechává aspoň občas prohlédnout 55 % lidí (a pětina dokonce před každou dovolenou) – a to právem. Zkontrolované brzdy, pneumatiky i olej dodají klid na cestu. Existují také vychytávky, které mohou cestu zpříjemnit – například nanotechnologické přípravky na ochranu laku před hmyzem nebo UV zářením (takové nabízí i e-shop NANOTECH-EUROPE). Díky nim se vám bude auto po dlouhé cestě snáz čistit od mušek a karoserie se tolik nerozpálí sluncem. Kdo je připraven, není zaskočen – a může si dovolenou užít naplno.