Jak se žije na Rally Dakar: bivak, počasí, jídlo i bezpečnost

Letos to je pro třetí Dakar – říkám, že to je třítýdenní trans, nebo výlet do jiné dimenze. Celou dobu závodu + před a po, celkem 3 týdny má každý kdo zde je neskutečnou dřinu, žádný komfort, málo spánku, dlouhé a únavné přejezdy, vedro, zima, mokro, sucho….vše zde máte. Při mé první cestě jsem počítal, že jedeme do pouště tak že bude vedro a sucho, ale pravý opak byl pravdou.

 Počasí – přes den bývá vedro, ale to záleží na tom v jaké části země zrovna jsme, večer bývá zima a někdy až lehce pod nulou a hlavně zde nepříjemně fouká. Většinou je sucho, ale zato když začne pršet, voda se rozleje po poušti doširoka. Na předminulém Dakaru se auta přímo topila v proudech vody, která stékala z dun.

Sociálky – veškeré stavby jsou mobilní, takže jednotlivé kóje (WC, sprchy) jsou malé. Vstup a výstup ze záchodu vyžaduje určitou dávku pohybového umění, zvlášť když se dveře otevírají dovnitř. Při vstupu a výstupu ze sprchového koutu musíte vstoupit do vaničky. Většinou teče teplá voda, výjimkou je nejchladnější místo, bivak v  Hailu, kde teče pouze vlažná voda, pro otužilce. Pozitivní je to, že je tam stálá služba, která stírá podlahy, doplňuje papíry a podobně, ale stává se, že někdy chybí a to pak ty záchody vypadají když v bivaku běžně bývá 3000 lidí.

Jídlo a jídelna – je to obrovská mobilní hala, která pojme cca 700 lidí. Jídla jsou saudské a francouzské kuchyně. Vždy je dostatečný výběr různých pokrmů, můžete si vzít co chcete a kolik chcete. Navíc po bocích jídelny jsou pulty, kde kuchaři nonstop připravují 3-4 druhy těstovin– jídelna je otevřena 24 hodin.

Zdravotní péče je na té nejvyšší úrovni, transport vrtulníkem je zcela běžná procedura. Na Dakaru pravidelně létá 5-7 vrtulníků.

Bivak hlídají vojáci s policií. Důkladně kontrolují všechny na vstupu, včetně techniky.

Po zahájení závodů utichne ruch v bivaku až po skončení závodů. Během závodů se tam pracuje 24 hodin denně.

Při přesunech hlídá policie trasu, stojí na všech křižovatkách a také se starají o bezpečnost.

Domorodci jsou velice uctiví a přátelští. Je zcela běžné, že domorodci pozvou neznámé lidi k sobě domů na jejich počest připraví jídlo – oběd, večeři…

Ceny jsou zde o 60-70% nižší jak naše ceny.  

Nejlepší jídlo jsem jedl na přejezdu do dalšího bivaku v omšelém bistru. Sedl jsem si na zem mezi domorodce a většinu jídla snědl rukama. Když jsem se ohlédl, někteří se na mě dívali a věřte/nevěřte, příjemně se usmívali. Mezi domorodci jsem se cítil velice příjemně a bezpečně. 

Při našich trasách je vidět dost opuštěných a rozpadajících se budov, uschlé palmové háje, opuštěné benzinky a pouštní volně žijící psi. S pořádkem si hlavu nelámou.

Saudská Arábie je pro nás dost neznámá země, ale to co jsem zde na třech Dakarech zažil bylo příjemné a vždy jsem se cítil bezpečně.